DASHA Sobková

DASHA

Dasha, vlastním jménem Dagmar Sobková, pochází z šesti sourozenců, ale jediná se věnuje hudbě.

Viděli jsme tě v muzikálech Hamlet, Galileo nebo Popelka, teď jsi v Golemovi a Angelice, jsou ti muzikály blízké? Který máš nejradši?
Já myslím, že to má každý úplně stejně, první projekt je vždycky nejintenzivnější, takže pro mě byl Hamlet to nejvíc. Přišla jsem tam v sedmnácti, dostala se do bezvadnýho kolektivu a ty lidi potkávám vlastně dodnes v dalších muzikálových projektech. Byla to moje první herecká zkušenost a navíc mi ta role Ofélie tenkrát v tom věku hrozně sedla.

V Golemovi hraješ židovskou dívku Rebeku, jak jsi k té roli přišla? Byla jsi na nějakém castingu?
Oslovil mě Karel Svoboda, bez castingu. A zřejmě jsem se produkci osvědčila, protože mě stejně bez castingu oslovili na roli Angeliky.

Která z těch dvou rolí je ti bližší?
Je to obrovský rozdíl, i když je Angelika asi jen o padesát let mladší než příběh, který se odehrával kolem Golema. Možná mají stejný povahový rys, jsou takové odhodlané, nechci říct drzé, ale jsou to holky, které prošly různými těžkými životními zkušenostmi, umějí se bránit, nenechají se, ale samozřejmě že Angelika je mnohem romantičtější, taková pohádkovější...

Takže ti víc přirostla k srdci?
Já mám možná raději takové naturálnější role, jako je Rebeka. Ta je mi asi bližší, ale ztvárňovat Angeliku mě baví taky, protože tam zase nosíme nádherné kostýmy a cítím se jako ženská.

Taky jsme tě na podzim zahlédli ve Star Dance!
Ano, hrála tam živá kapela, byli tam zpěváci a jedním z těch zpěváků jsem byla já. Teď se chystáme na pořad Bailando na Nově, kde bude tentýž systém, živá kapela a sóloví zpěváci, kteří budou doprovázet tanečníky.

Studovala jsi zpěv i v Americe, liší se tamní studium od toho našeho?
Rozhodně, protože to, co mě zajímá - moderní hudba, tady nemá pokračování. Já jsem vystudovala konzervatoř a to je jakoby střední škola, ale já jsem chtěla pokračovat dál, takže jsem se rozhodla pro Berkelee. Mám sice za sebou jen první semestr, protože jsem se musela vrátit kvůli práci, nabídce, která se neodmítá, a teď se toho nahrnulo tolik... Tím, že jsem vzala Angeliku a Golema, jsem tady, jinak bych byla už od ledna asi tam.

Co na to, že bys byla tak dlouho pryč, tvůj přítel?
On je v pohodě, protože je sám muzikant, dokonce i na té stejné škole studoval, a říkal, že by zřejmě za mnou přijel, že mu je jedno, kde pracuje, protože jeho práce spočívá v tom, že píše noty, aranžuje, takže stejně je nejvíce doma.

S přítelem Martinem Kumžákem se potkáváte často pracovně na pódiu, nevadí vám to ve vztahu?
Už jsme spolu šestý rok a hrozně rádi spolupracujeme. Martin vede kapelu Pájky Pájk, která mimo jiné doprovázela i superstáry, takže když jsou nějaké projekty, tak mě rád zve. Ne proto, že jsem jeho přítelkyně, ale prostě se nám spolu dobře pracuje a jsme na sebe už hudebně napojení. Takže nám to nevadí, naopak, právě tím, že ty věci spolu probíráme, je to super.

Spolupracuješ už několik let taky s Karlem Gottem, jaké to je, zpívat s nejznámějším člověkem v téhle republice?
Super, je to obrovská zkušenost, on je profík, osobnost, já si ho vážím a navíc je hrozně vtipnej a to mě baví. Myslím, že to byla a je jedna z nejhezčích věcí, které mě v mém hudebním životě potkaly.

A ty sama už jsi vydala nějaké CD?
Já jsem vydala jedno album. Po vítězství v soutěži Zlíntalent v roce 1996 mi pořadatelská agentura vydala desku. Ta se ale nedostala do distribuce a to je dobře, protože od té doby jsem hodně vyzrála a myslím, že bych si teď to album představovala úplně jinak. Každý se mě teď ptá, proč neudělám novou desku, a já se v tom pořád brzdím, protože nemám zatím ještě přesnou představu, jak by to mělo být. Myslím si, že natočit desku je taková vnitřní výpověď interpreta, takže bych nechtěla, aby to byl nějaký odfláknutý, rychle natočený produkt.

Čím myslíš, že bys dnes byla, kdyby ses nestala zpěvačkou?
Vždycky mě bavilo studium jazyků. Už na základce, kde byla rozšířená výuka jazyků, jsem studovala němčinu a angličtinu, na střední školu jsem se dostala do Rakouska, kde jsem měla studovat cestovní ruch, ale taky jsem se dostala na konzervatoř a rozhodla se pro ni. Takže kdybych nebyla zpěvačkou, tak bych se zřejmě zabývala právě cestovním ruchem, cestování mě baví.

Jaké máš plány do budoucna, sny, ambice?
Plánovat u mě prostě nelze. Naplánovala jsem si třeba tu školu a "překazila" mi to takhle zajímavá nabídka - dva muzikály najednou. Určitě bych se chtěla zúčastnit nějakých kvalitních hudebních projektů, zpívat i sólově a natočit konečně desku...

(roz, časopis Spy)