DASHA Sobková

Rozhovor s Dashou, muzikálovou hvězdou

Dagmar Sobková alias Dasha. To je jméno známé zpěvačky právem označované za talent, který se rodí jednou za x let. Její kariéru ve třinácti letech odstartovala vítězství v pěveckých soutěžích Talentárium a Zlíntalent, od této doby se zpěvu věnuje profesionálně.

Požádala jsem Dashu o rozhovor pro Mojí-rodinu. Dasho, jak vzpomínáte na začátky svého zpívání?„Vzpomínám ráda, začínala jsem v různých pěveckých soutěžích a vždy jsem uspěla, přitom jsem si vůbec nevěřila. Vlastně mě všichni v mém okolí podporovali a dodávali sebevědomí, za což jim děkuji,“ vzpomíná dnes už třicetiletá zpěvačka.

Hudba doprovázela rodinu už od jejího dětství. Tatínek byl totiž také muzikantem – trumpetistou. Od mala hrála Dasha na housle, ale nakonec na celé čáře zvítězil zpěv a začala se věnovat popu.

Její začátky byly v dětském sboru Filharmonie Bohuslava Martinů a ve swingové kapele Big Band Zlín. Po vítězství výše uvedených zpěvných soutěží se jí otevřely dveře ve zpěvu i k vydání jejího, zatím jediného, debutového cédéčka „Do peřin“.

Zpívala jako vokalistka s Karlem Gottem nebo Helenou Vondráčkovou.Dnes jí lidé nejvíce vnímají jako muzikálovou zpěvačku. Při jejím zpěvu naskakuje husí kůže. Ztvárnila například Ofélii v muzikálu Janka Ledeckého Hamlet, roli židovské dívky Rebeky v muzikálu Karla Svobody Golem, nezkrotnou Angeliku i tajemnou Monu Lisu a mnoho dalších. Za Máří Magdalénu v obnovené verzi kultovního muzikálu Jesus Christ Superstar dostala v březnu Cenu Thálie za rok 2010.

Dasho, na co se v nejbližší době těšíte?
Těším se na léto a hlavně spoustu hudebních zážitků, tedy koncertů, na kterých budu účinkovat jako host. Je jím například koncert "Viva Ellington" v rámci festivalu Prague Proms 12. července, nebo "Pocta Tonymu Bennettovi" dne 23. července na Staroměstském náměstí. A snad mi vyjde čas i na cestování. Od června budu v karlínském divadle zkoušet nový muzikál ''Vražda za oponou'', takže se těším jak na dílo samotné, tak na spolupráci s úžasnými herci a to vše pod taktovkou režiséra Antonína Procházky.

Na čem nyní pracujete? Mají se Vaši fanoušci těšit?
Určitě se mohou těšit se mnou právě na "Vraždu za oponou", je to příjemná komedie, která bude mít premiéru v září.

Ohlížíte se ráda zpět nebo raději koukáte do budoucna?
Ohlížím se většinou ráda, tíhnu k historii jak své, tak i obecné. Z budoucnosti mám spíše strach a cítím nejistotu, ale to patří bohužel k mé zpátečnické povaze.

Která muzikálová role vám přirostla nejvíce k srdci?
Určitě ta první - Ofélie v Hamletovi. Přišlo to ve správný čas a neuvěřitelně jsem si s tou postavou sedla. Díky Hamletovi jsem se navíc začala věnovat muzikálovému oboru.

Míváte někdy ještě trému?
Mívám a jakou! Naposledy nedávno v O2 aréně před přípravným zápasem Česko - Kanada, kde jsem s kapelou zpívala kanadskou i českou hymnu před 16000 lidmi.

Co Vás dokáže zaručeně rozesmát?
Představení Monty Python's Spamalot, které hrajeme v plzeňském Velkém divadle. Pokud nejsem zrovna na jevišti, tak pokaždé sleduji hru ze zákulisí, přestože všechny fórky znám už nazpaměť.

Kdo se stará o vaší image? Vy sama nebo spolupracujete s odborníky?
Starám se sama, ale na focení, či televizní natáčení oslovuji odborníky. Mám obzvláště slabost pro večerní róby z dílny Josefa Klíra. Civil ale volím co nejpohodlnější a sportovní, nejsem rozhodně hltač módních trendů.

Kde sbíráte inspiraci?
Ve městě i v přírodě, ale nejvíce mám příležitost a čas otevřít oči a mysl kdekoliv v zahraničí. Nedávno jsem odcestovala do velmi inspirativního a nabíjejícího New Yorku. To je fascinující velmi pestré město a přijedu vždy velmi nabitá.šťastná?Ano jsem, protože mi nic zásadního nechybí.

Máte doma dárky od svých fanoušků? Které nejčastěji dostáváte, a které jsou prostě originály?
Mám, často dostávám žáby, pro které mám slabost. Dostala jsem třeba od fanoušků z Kladrub krásný žabosvícen. A z Valašského Meziříčí dostávám od fanouška až do divadla v Praze mé oblíbené pravé valašské frgály.

Co pro Vás znamená láska?
Láska pro mě znamená moc, a to nejen ta partnerská. Je to jednoznačně nepostradatelný druh pozitivní energie.

Zavzpomínáte na nějakou úsměvnou příhodu při vystoupení?
Vzpomínám si třeba na představení muzikálu Galileo, kdy mě vypekli technikáři. V jedné scéně jsem měla ze stolku Galileovi podat knihu, do které zapisoval svá pozorování. Když jsem po ní sáhla, zjistila jsem, že je přibitá, takže jsem s ní vší silou celá šílená lomcovala, až jsem nakonec za smíchu diváků i sebe dosáhla svého.

O jaké roli sníte?
Jednou určitě o roli mateřské.

Dasho, moc vám děkuji, že jste si ve svém nabitém programu našla čas na náš rozhovor. Do budoucna vám přeji úspěchy nejen na tom poli profesním, ale i na tom osobním.

zdroj: www.moje-rodina.cz