DASHA Sobková

Dasha: Ostré lokty mi nechybějí

Zpěvačka Dasha (27) nyní září v muzikálu Carmen, za sebou toho však má mnohem více. Včetně setkání s pomluvami.

Dasho, tvoje civilní jméno je Dagmar Sobková. Jak jsi přišla na to umělecké?
Vzniklo ještě dříve, než by mě vůbec napadlo ho použít jako umělecké jméno. Byla jsem tehdy v kontaktu se známými ze Spojených států a ti mi tak říkali. Když jsem začala profesionálně zpívat, přišlo mi praktičtější nezatěžovat potenciální posluchače dvěma jmény.
Takže jsi chtěla být něco jako Cher nebo Madonna?
To ne, spíš jako Sting. (smích) Jméno Dasha je pro mě fúze dvou světů, osobního a profesního. Navzájem ze sebe čerpají, ale pokud možno se neovlivňují.
Chceš tedy naznačit, že tě tak oslovují i tví blízcí a rodina?
Rodina ne, ale jinak mi takhle krátce říká v mém okolí hodně lidí, a to na tom rozhodně netrvám.
V českém showbyznysu sis za poslední léta vydobyla své místečko na slunci. Málokdo ale ví, jak jsi začínala. Odrazovým můstkem ve tvé kariéře bylo vítězství v soutěži Zlíntalent v roce 1996. Můžeš stručně popsat, jak pokračovala tvá cesta ke slávě?
Hned po Zlíntalentu jsem se dostala na Státní konzervatoř v Praze, od mé profesorky zpěvu Lídy Nopové jsem jako vokalistka dostala lano na turné s Karlem Gottem, poté s Helenou Vondráčkovou, což dělám dodnes. V sedmnácti jsem udělala konkurz na roli Ofélie v muzikálu Hamlet, takže od té doby spojuju dohromady tři činnosti - sólová vystoupení, zpívání vokálů a účinkování v muzikálech.
Ve tvém životopise jsem se dočetl, že jsi studovala prestižní pěveckou školu Berklee College of Music v americkém Bostonu. Proč jsi ji nedokončila?
Vrátila jsem se, abych si na další semestr zase vydělala. Měla jsem sice stipendium, ale život v Bostonu je finančně náročný a pracovní povolení jen tak nedostanete. Tady jsem pak ale získala zajímavé profesní nabídky - zpívat ve Stardance (letos už potřetí), účinkovat v muzikálu Golem a hlavní roli v muzikálu Angelika. Vždycky si slibuju, že až skončí daný projekt, tak zase odjedu, a ejhle, teď mi do toho přišla zase Carmen!
Tak mě napadá, jestli jsi během svého působení ve Státech potkala někoho slavného...
Mí spolužáci na Berklee ještě studují, tak třeba za pár let o nich uslyšíme. Ale spíše jsem potkala profesory-muzikanty, kteří hráli v kapelách slavných zpěváků a zpěvaček, jako je Michael Jackson, Whitney Houstonová nebo Gloria Estefanová. Já sama jsem dostala nabídku dělat vokalistku své oblíbené zpěvačce Anitě Bakerové, ale bylo to pár dnů před odletem a já se rozhodla vrátit domů.
Veřejnost tě zná hlavně jako muzikálovou zpěvačku. Zahrála sis v řadě muzikálů, v Hamletovi, Galileovi, Popelce, Golemovi, Angelice. Která role v tobě zanechala nejhlubší stopu?
Ta první, asi i proto, že byla první - Ofélie v Hamletovi. Navíc je to role, kterou není zapotřebí moc hrát, vystihuje moje nitro.
To jsi mě překvapila. Čekal jsem, že nejdůležitější je pro tebe role Carmen, kterou v současnosti hraješ v Karlíně...
Carmen je velká úloha, je to naopak něco, co vůbec nejsem, je to velká výzva se s ní poprat. Vedle ní pak ale ztvárňuju i naprosto kontrastní postavu Katariny.
Jak ses dostala ke Carmen? Oslovila tě přímo Lucie Bílá, nebo ses zúčastnila castingu?
S Luckou jsem nikdy předtím nespolupracovala. Proběhl casting a já se jim hodila jak na roli Katariny, tak i na understudy (záskok, pozn. red.) Carmen.
Jak s Lucií vycházíte? Dvě populární zpěvačky "na jednom smetišti", to určitě není žádný med...
Jaký si to uděláte, takový to máte. A my si s Luckou "na smetiště" nehrajeme. Obě jsme shodně zaujaly postoj, že si navzájem pomůžeme, když bude třeba. Máme se tam všichni rádi, sešel se hodně dobrý kolektiv, takže jsem zažila jedno z nejpříjemnějších zkoušení.
V čem je tvoje Carmen jiná než ta Luciina?
Je to přece Dashina Carmen!
Na co se diváci v muzikálu Carmen můžou těšit?
Na dobrou muziku, výpravu, akrobacii. A možná přijde i kouzelník... (smích)
To jsi toho moc neprozradila. V čem je tedy tento muzikál jiný?
Na české poměry je asi opravdu trochu jiný, opravdovější, větší. A hlavně za doprovodu živého orchestru.
Přestože o svém soukromí nemluvíš moc ráda, nemůžu se na něj nezeptat. Bulvár v červenci rozmázl tvé trable ve vztahu s klávesistou a kapelníkem skupiny Pájky Pájk Martinem Kumžákem. Psalo se, že se k tobě nechoval hezky, můžeš to potvrdit, či vyvrátit?
Myslíš to, co napsal "bludvár"? Copak by normální ženská žila dál spokojeně ve vztahu s někým, kdo ji skutečně týrá?
To asi ne. Příliš často se však společně na veřejnosti neobjevujete. Čím to je?
Ve skutečnosti se spolu objevujeme na veřejnosti často, ale pivo, nákup nebo výlet s Dashou a Martinem Kumžákem naštěstí cizí fotoaparáty nezajímá. (smích)
Žijete spolu v jedné domácnosti? Jsi typ ženy, která musí mít svou lásku neustále nablízku, nebo potřebuješ ve vztahu prostor?
Ano, žijeme spolu už sedm let. Potřebuju stejně jako partner obojí.
Nebudu ti přehnaně lichotit, když řeknu, že jsi jedna z nejnadanějších českých zpěvaček, protože tak to prostě je. Proč jsi ale ještě stále nedosáhla obrovského komerčního úspěchu jako většina tvých méně talentovaných kolegyň?
Talent tkví i ve vybudování komerčního úspěchu. Mě zajímá muzika i posluchači, ovšem ne za každou cenu. Dám ze sebe jen to, co chci, jen tak to bude upřímné.
Nemáš pocit, že ti chybějí ostré lokty?
Nikdy jsem je neměla, nepotřebovala je, a ani mi nechybějí.
Připadá mi, že se bojíš, aby ses kvůli popularitě nemusela zaprodat bulváru. Je to tak? Ptám se proto, že jsi ještě nevydala vlastní sólové album...
K vydání alba není ani potřeba tolik bulváru, jako spíše dobré reklamy a tu se snažím si všemi svými činnostmi dělat, aby ho bylo pro koho vydat.